Myslím, že lepší je za kulturu si zaplatit.

12. june 2011 at 15:14 | Kirstenaxe |  zážitky


Dlouho mě bolely z mých bot nohy a proto jsem ještě před večerním potulováním se mezi muzei si vyrazila na "menší" nákupy, z čehož vyplynulo, že jsem v tašce měla sedm párů bot, které mě doprovázely na každém kroku pražské muzejní noci.

Minulý rok prý dorazilo přes 180 000 kulturních povalečů, kteří se jednou do roka zvedli z gauče. Samořejmě mezi nimi byli i ti, kteří se o umění zajímají ve volném čase, já spíš patřím k té první kategorii a...

...hlavně že pořád všechny kolem přesvědčuju, že co nejdřív na nějakou kultúru vyrazím.

Skočila jsem s rodinkou ještě na jedno malé pivečko, které chutnalo jako limonáda a na Staroměstském náměstí si po dvou měsících snění dopřála mastnou klobásu, ze které ukapával tuk > neptejte se, jestli mi to způsobovalo euforii.

ANO, ZPŮSOBOVALO!

A vyrazilo se.
Ještě před zabouchnutím domovních dveří jsem si vyslechla několik nevrlých poznámek na můj stajling, jít na pražskou muzejní noc v kožených šněrovacích botách, v černých lakovaných legínách a rostříhaných vlněných minišatech s uklízečským šátkem a rudou rtěnkou bylo nepřípustné. Jako kdybych vyrazila na polě obdělávat brambory, jako za sovětského kolchozu, prohlásila maminka.

Ještě když jsem si z věšáčku sundala můj oblíbený modrý beztvarý kabátek s Axe na zádech, zezelenala zlostí.
VŽDYŤ JE VEDRO, ČERVEN! SEŠ NORMÁLNÍ TAM JÍT V TOMHLE?

Poslechla jsem, ale byla jsem nasraná. Jako vůl, nasraná, hodně.

Vyrazili jsme do židovského kvartálu. K synagoze, kde již stál houf lidí. S lesknoucíma se očima jsem zraky střídavě upírala na Pařížskou ulici a Staronovou synagogu, ale moc mě to nenadchlo. Prý to otevírají až v půl jedenácté, teď bylo půl deváté.

No nazdar.

Naštvaní jsme prošli kolem Escady a podél zdi židovského hřbitova, kde stály náhradní autobusy.
"Jeďte, já počkám na Majka," řekla jsem a sedla si k Rudolfinu.
"Čoveče... mě je nějaká zima," řekla potichu máma.
Zasmála jsem se hrdelným smíchem a rázem zacvakala zuby. "Víš co? Ty moje kolchozní boty už příště nech na pokoji. A můj kabát, prosímtě, taky. Teď tu stojím v rozervaných minišatech a klepu se jak ratlík," odsekla jsem naštvaně, protože jsem se již přes půl hodiny třásla zimou.
"Ještě aby pršelo, to bude paráda," zvedla jsem oči v sloup a pohlédla na budovu VŠUP.
Mé modlitby byly vyslyšeny. Lilo jak z vědra.

Všechna muzea měla před vchodem přnejmenším půlhodinovou frontu. Obvzlášť můj úhlavní cíl, Hrdličkovo muzeum anatomie.
Zklamaně jsem přijela zpět na Staroměstské náměstí a pěšky s Majkem, celá zmoklá, se dostala alespoň do Langansu ve Vodičkově ulici na Václavském náměstí.

Ve sklepní místnosti se to hemžilo výstavami japonských mutací a nemocí po radiaci, na prvním patře byly oblepené zdi třemi citáty Yvesa Sainta Laurenta a čtyřmi iPady, na kterých se promenádvaly fotky nejstylovějších lidí z New Yorku a Paříže.

Stáli jsme tam asi hodinu. Znudení, ale dívali jsme se na fotky dál. A smáli se. Zubícímu se indiánovi v obrovské beranici, neonové vestě dopravního policisty regulovčíka a v obrovských podpatcích Alexandra McQueena.

Hlavně, že je to považováno za Fashion. Ještě držel dopravní značku STOP.

Obrátila jsem oči v sloup a vzala si Majkovu mikinu. Rozhodli jsme se zkusit ještě jednou židovský kvartál, Klausovu synagogu, kde stála dvousetmetrová fronta.
Suverénně jsme si stoupli dopředu a koukli na hodinky. Půl dvanácté.
Po několika minutách odstrkování jsme se tam nakonec dostali. Dostali malinkatou zelenou sčítací nálepku a těšili se na konečnou kultúru dne.
Bohužel..
Nás čekaly jen dvě vitríny. Se stříbrnými hřebeny, stříbrnými pokladničkami podobným dnešním mincovým prasátkům a dvěma pohřebními talířy.

Smála jsem se. Zoufalým smíchem. Naštvaně jsem si celá zmoklá sedla na schody filozofické fakulty a užívala si zbytek muzejní noci. V tichosti, v objetí s Majkem, který taky očekával od toho víc.

Za týden si udělám vlastní muzejní noc. Radši si pět stovek zaplatím, než abych se prodírala naštvaným zmoklým davem.
Jak dopadla muzejní noc vám?
 

4 people judged this article.

Comments

1 Adelaine Monroe Sawywer Adelaine Monroe Sawywer | Web | 13. june 2011 at 14:43 | React

Sedm párů bot? Ah, nikdy nepřestanu žárlit na lidi, co jsou v zazobaný, co všechno si můžou dovolit, mm. :/ A na Pražskou muzejní noc bych taky někdy ráda šla, jen to mám šíleně daleko.

2 Daysy Daysy | Email | Web | 13. june 2011 at 17:00 | React

tohle vypadá na hodně dobrý blog :)

3 kirstenaxe kirstenaxe | 14. june 2011 at 8:52 | React

[1]: třeba jenom špatně hledáš:) mě 7 párů bot vyšlo na 1400. :D

4 :) :) | 16. june 2011 at 20:46 | React

[3]:
to kde nakupuješ? u vietnamca?:D

5 kirstenaxe kirstenaxe | Web | 16. june 2011 at 22:15 | React

[4]: Ne, italské obchody a vintage :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement