Mám nějakou psací melancholickou náladu

17. december 2011 at 13:32 | Kirsten Axe |  Etc

Už nad tím polemizuju alespoň půl hodiny.
Když jsem si ji pustila, tak se mě zmocnil pocit deja vu. A já nevím, zda to bylo tím, že jsem tuhle písničku před tím už několikrát poslouchala... nebo jsem ji slyšela někdy dřív, když jsem ji ještě neznala.
Stále neznám odpověď.

A řeknu vám. Nikdy nepijte nasraní nebo když vás něco bolí. A rozhodně ne sám doma,když ve vedlejším pokoji jsou vaši rodiče. Od hysterického smíchu jsem se dokopala k hysterickému pláči, vyběhla ven z domu a naprosto v zamlžení mysli pozorovala domy kolem.

Jako naprostej psychopat. Ale mně to tak nepřišlo; v tu chvíli se vám zdá, že svět pozorujete jako film... A je jen otázkou, zda akční, romantický nebo horror.

Ptáte se, co jsem viděla já ?
Film naprosto o ničem. Slzy o ničem. Snad jen o nejčernějších chvílích člověka, když je naprosto sám. Ví, že je šťastný, ale je mu mizerně.
Ví, že jeho naprostá vášeň opětující jeho cit na něj myslí. Ví, že všechno s příchodem nového roku bude všechno lepší. Ví, že jena světě prostě rád. Že má přátele a nezaobírá se nepřáteli. Ví, že někteří lidé jej obdivují...

..ale stejně je mu mizerně.
Nevím, proč se všichni těhlě stavů děsíte. Tuhle chvíli... prostě každý potřebuje.

I když bych se možná zamyslela nad tím, zda k těmhle chvílím potřebuje alkohol, který mimochodem naprosto zabíjí a nevědomky z vás dělá potencionálního psychopata.

" Proč ta okna jsou v pátek tak černá... jen tři pod sebou svítěj. A láska mě hřeje. Nebo alkohol? A nikotin a cigára, a zvuk tramvaje. a člověk běží, pospíchá po schodech. A vítr si se mnou hraje. Druhá tramvaj projíždí a druhé okno, uprostřed, dohasíná... stejně, jak když ve mně dohasíná neutralita. A já se nacházím mezi štěstím a mezi naprostým zoufalstvím.

Tak kde jsem teď? Bolí mě slzy a zároveň se chci smát.
A soát se mi chce.. a mám duši línou. A černý nebe je, a polárka... polárka dohasíná. Jaký je to bez ní? Proč mě trápěj sny, i když se v nich nic neodehrává? jo no, mý tělo už usíná.

Majkla miluju,hhmmm,jo. A proč tu není, když ve mně všechna tři světla svítěj. Auta projížděj... plevel v mý duši, přítel mě plaší, kocour líná a zelený světýlka se vypínaj.. Proč vypínaj, když je mi tak děsně .."

Je načase si přiznat, že jsem fakt.... psychopat.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Lea Jennifer Lea Jennifer | Web | 17. december 2011 at 20:56 | React

Od A Fine Frenzy mám ráda song Almost lover. Právě jsem si ho pustila a zmocnilo se mě úplně stejné deja vu, jako tebe. Je to snad rok, co jsem tu píseň poslouchala a všechny vzpomínky se najednou vrací...

2 Lucienne Fou Lucienne Fou | Web | 24. december 2011 at 14:04 | React

Ta písnička je úžasná!
Já jsem taky psychopat, někdy si tak fakt připadám...

3 Radioactive Fox Radioactive Fox | Web | 25. december 2011 at 9:51 | React

Pravda - každý má niekedy takú tú svoju psycho chvíľku :). Ale psychopat fakt nie si. Zatiaľ. Len niekedy si to potrebujeme vyjasniť v hlave.

4 Hannah Hannah | 28. december 2011 at 21:45 | React

Páni ... jak moc se vtom vidím..  až mě to děší .... :-(  O_O

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement