Uhodí jednou,uhodí podruhé. Teda pokud mu nerozbiješ napoprvé solidně držku

24. january 2012 at 23:48 | Kirsten Axe |  Jednorázovky


.. Susan vždycky věděla, že má v sobě plápolající ohýnek neadekvátního stvoření. Nikdy mu ale nevěnovala sebemenší pozornost; neměla důvod jej v sobě objevovat.
Nikdy se nikomu nemstila; ani sebevětší záminka jí nepřipadala natolik vážná, aby ji vyvedla z míry. Svým způsobem byla věřila na oplácení ran vyššími silami, někdo se jí bál, že může zajít pro pomstu později.
Svým způsobem byla chladná, nedala na sobě nic znát, ale lidé to nazývali jinak.

Vyrovnanost.

Ne že by si o ní přátelé mysleli, že je rozená flegmatička s pomstychtivým slonem v duši, ba ne, ostatní ji považovali za příliš energickou a živou, povídalo se o ní, že umí na plnou míru jak milovat, tak nenávidět.

Ale stejně si na nikoho za nenávist nezasedávala. Všichni nepřátelé patřili do její schované komůrky, ze které postupně po jednom všichni povypadávali. Buďto se na to zapomnělo, ona neměla na malicherné záležitosti čas, nebo těmi lidmi natolik pohrdala, že si nechtěla ani špinit ruce. Ani pověst.


Už se dávno setmělo, a jí nezbývalo nic jiného, než si s ledovou hlavou přiznat, že je už načase někdy dojít domů. Hlavu měla přiloženou k Jaredově hlavě a myšlenkami brouzdala v příjemných vzpomínkách. Usmívala se; a jednou rukou nevědomky přejížděla po jeho břiše porostlém jemnými chloupky.


Přeci jen byla neděle; nastane další týden, další naprosto otravné povinnosti, které sice s lehkostí odbývala, ale vždycky vítězila bez boje. Jak ve škole, tak i v těch vztazích, kdy jí někdo ublížil.

Navenek se střídala její lhostejnost a zoufalství, ale v jejím nitru si místo vydobila spíš ta lhostejnost. Měla za to, že slzami ventiluje veškeré problémy, které jsou natolik zbytečně, že si nad nimi člověk musí poplakat, aby si dokázal, jakou doopravdy mají cenu. Tu nulovou.

Susan poslouchala jeho zběsilý tlukot srdce. Přitom jen vklidu ležel, odpočíval. Koutky úst měl natočené ve slabém úsměvu a semtam si oddychl. Připadal jí takhle neuvěřitelně sexy.

Se zavřenýma očima, s rozcuchanými vlasy..

Nic nedělali. Jen tak leželi na malém gauči, povídali si, usínali. Ne že by mezi nimi vládl stereotyp; Susan byla poslední dobou jen na největší míru unavená a přecitlivělá; reagovala přehnaně naprosto na všechno. A Jared její rozumem nevysvětlitelné slzy utíral téměř každý den. Ona nepoznala, zda mu to vadí nebo jestli ji má za blázna; v obou případech by možná odpověděla další hříčkou výčitek a sebelítosti.

Susan slzely oči ať už opiátem lásky - jak se někdy obhajovala - myslel si Jared, nebo zklamáním ze sama sebe. Vždycky to shazovala na mizerné počasí. Nebo alespoň jemu to tak říkala. Nebo dokonce sobě nalhávala? Ve skutečnosti se neměla kde emočně vybít, od doby,co přestala hrát.

Byli spolu tři měsíce. A navenek i uvnitř to mezi nimi ještě stále vypadalo zcela perfektně. Oba měli své chyby; ale ani jeden je nedokázal druhému vážně vysvětlit. Vždycky se začal u toho jedne z nich smát. Až na jednou.

"Miláčku? Budu muset jít už vážně domů. Zítra mám náročný den," zašeptala rozespalým hlasem a až teď si uvědomila, že celou dobu spala.
Jared něco zamumlal, pevněji ji objal a políbil do vlasů. "Já vím, já vím."
Susan se mu pomalu vymanila z objetí a konečně se posadila. Krev jí zahučela ve spáncích; zatemnělo se jí před očima a až teď si uvědomila, jak příšerně je ospalá. Pochybovala o sobě, že dojde včas domů, sama v duchu odhadovala, kolikrát bude muset měnit směr v metru, když v něm naprosto vytuhne a skoro určitě svoji zastávku zmešká.

"Zítra jdu s ním na kafe," řekla mimochodem.
"S kým?" promnul si oči, zavrtěl hlavou na probuzení a posadil se. Mírně se k ní předklonil a přivřenýma, napůl ospalýma očima ji sjížděl pohledem.
"Zapomněla jsem ti to říct, včera večer mi napsal kamarád, Tom. Že jsme se dlouho neviděli, a že mě zve k sobě domů na kafe."
"No, v pořádku, dobře, ale jak to uděláš zítra s ostatními ldimi? Dohodli jsme se na tom, že půjdeme všichni společně po dlouhé době ven," protáhnul se a objal ji kolem pasu.
"Asi to ruším, promiň, nechci nějak vidět tvé přátele. Ne že by byli špatní; jsem jen víc nadšená ze schůzky s Tomem, od té doby, co jsem se přestěhovala, tak jsem o něm ani neslyšela a docela mě to mrzí. Vždyť bydlí jen kousek od tebe."
"Takže to zase kvůli píčovině zrušíš,jo?!"
"Není to píčovina. Prostě chci vidět Toma, nezlob se."
"Já se nezlobím,ale sakra, domluvili jsme se na něčem-"
"Promiň."

Plesklo to.
Vrazil jí facku.
Sice jemnou, skoro jakoby myšlenou ze srandy, ale vlepil ji.

Pět sekund bylo ticho. Susan se rozhodovala, jak s fackou naloží. Jindy by jeho posunky nebrala vážně; přeci jen je to lehkovážná facka, která neměla nic vyjádřit.
Ale Susan se zvedla, a s ohromnou zuřivostí si začala obouvat boty, soukat se do svetru a u toho viditelně pěnila. V očích měla jakoby prázdno.
Jared se zvednul: "Zlato, to přeci nemyslíš vážně."
Neodpověděla.
"Kotě, hej, co děláš, no tak, přece nebudeš kvůli blbý srandě vyšilovat, vždyť jsem se tě ani skoro nedotknul."
Neodpověděla.
"Zlato, miláčku," vzal ji kolem pasu.

"NEŠAHEJ NA MĚ TY KRYPLE!" zalykala se. Byla na největší míru vytočená a chvílemi se zdálo, že zapomněla mluvit.
"Hej, notak, co je-"
"ŘÍKÁM TI NEŠAHEJ NA MĚ!"
"Sus-"
"DEJ TY PRACKY PRYČ, OKAMŽITĚ!"
Odstrčila jej a zběsile si rvala ruce do rukávů.
Jared k ní popošel blíž a znovu se jí dotknul.
Susan se opřela o svoji veškerou sílu, odstrčila ho, až se zranil o roh stolu. Bleskurychle se vzpamatoval, a zatímco si Susan omotávala kolem kolem krku šálu, chytil ji zezadu a zvedl do vzduchu.
"Uklidni se, Susan, sakra, co se to s tebou děje-"
Kopala do všech stran, bušila do něj pěstmi, a i přes to, že vedle v pokoji byli jeho rodiče, hlasitě mu zafuněla do ucha a vychrlila na něj několik sprostých nadávek. Jared ji nemohl udržet a pustil ji dolů.
Susan se narovnala, zablýskaly se jí nenávistí oči a postupovala dozadu. Jared se k ní opatrně přibližoval, s rukama připravenýma k dalšímu útoku. Byla zahnaná do kouta. Stála u stolu a rukama pevně svírala jeho dřevěnou desku.

Vyhřávaným pokojem se rozléhalo jen hodně hlasité funění a oddechování. Susan byla duchem jinde, a černýma očima se mu dívala na vyděšený výraz. Takhle ji viděl poprvé.

Přesto se odávižl jít k ní ještě blíž. Pomalu jí naznačil, že jí neublíží a jemně se dotknul její paže.
Nenechala se a zase jej začala odstrkovat. Skoro křičela, jak byla vytočená. Jared ji znovu zvedl do vzduchu a vyděšenýma očima ji zkoumal. Zablokoval jí ruce a přitiskl ji ke zdi. Aby jej nemohla odstrčit a aby ji zneškodnil.

Susan se mezitím uklidnila.
"Jak by sis přál umřít? Chceš umřít jako slepý? Vyškrábu ti oči.
Nebo chceš zažít živě Vřískota? Přijdu k tobě v noci k posteli.. se sekáčkem na maso v ruce.
Teď ti můžu levou zadní zlomit klíční kost, rozdrápat ti ksicht, co ty na to, ty hajzle?"

"Klidně, udělej to, hned teď, dej mi pěstí," zalykal se. Asi se jí opravdu bál.

"Přísahám Ti.

Příště tě zabiju."

"Já.. si taky myslím."

A pak se začala smát.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 lost-in-life lost-in-life | 25. january 2012 at 13:20 | React

skvělý:))

2 Assis Assis | 25. january 2012 at 15:03 | React

ÚŽASNÝ! Bude to mít pokračování?

3 Klárí ♥ Klárí ♥ | Web | 25. january 2012 at 16:38 | React

To tak to je skvělej konec ;) nečekaně vtipnej.. :)

4 V V | 25. january 2012 at 18:04 | React
5 Nicky Nicky | Email | Web | 25. january 2012 at 18:09 | React

Přesně tak,bude to mít pokračování? :)
Fakt úžasný,vážně zajímavej konec ;)

6 dee dee | 25. january 2012 at 19:01 | React

Dokonalá seš ! (:

7 Alex^^ Alex^^ | Web | 25. january 2012 at 20:38 | React

Dokonalý )).

8 kirstenaxe kirstenaxe | Web | 26. january 2012 at 1:55 | React

[2]: Pokračování nebude, schválně jsem to uřízla takhle :)

[4]: Mám je z Amsterdamu

9 Bonnie Melone Bonnie Melone | Web | 28. january 2012 at 11:31 | React

Ahoj, máš zájem psát pro web Lip Glosses? Tento web je určený pro každou mladou slečnu, a náš tým by ti moc rád nabídl spolupráci. Měla bys zájem? http://lip-glosses.blog.cz/
s pozdravem tým Lip Glosses

10 J J | Web | 28. january 2012 at 12:49 | React

tsaaa, bombové to je :)

11 Tonii <3 Tonii <3 | Web | 31. january 2012 at 10:24 | React

Skvělý !! :-)

12 Dom*C Dom*C | Web | 3. february 2012 at 11:13 | React

hlasuj pro mě prosíím (odkaz ve webu) v Percy Jacksonovi (Osudový Halloween), v Stefanových denících Zrození (Tvé dny budou sečteny) a Chuť krve (Ta tajemná kniha). děkuju móóc. :-)  :-)

13 Maka Maka | Web | 9. february 2012 at 14:24 | React

Hodně dobré. Vážně hodně. Jak takhle projíždím tvým blogem, zjišťuju, že budeš dost renesanční typ člověka. :)

14 Keer Keer | 13. february 2012 at 11:54 | React

Ahoj, máš v plánu sem přidat nějaké nové fotografie? :)

15 anonym-diary anonym-diary | Web | 30. march 2012 at 15:02 | React

skvělé!'))

16 Otome Otome | Email | Web | 31. august 2012 at 21:38 | React

Pane jo,to se povedlo :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement