O krok blíže k dospělosti

15. february 2012 at 16:08 | Kirsten Axe |  zážitky
Před týdnem mi bylo šestnáct.
Když se nad tím tak zamyslím, tak se za ten rok stalo opravdu hodně.
Možná jsem trochu povyrostla a začala se chovat jinak. Nevím, jestli dospěleji; ale docela o tom pochybuju. Lidé mnou stále pohrdají anebo mě milují, nijak extra se to neposunulo. Před rokem jsem se přejmenovala, odstěhovala se do centra Prahy a začala docela jiný život. Víc jsem to začala na té základce flákat; přesto se mi dostalo perel.
Perly sviním, řekla jedna čtenářka na krásná.cz.
Nesmím ani pominout to, že jsem vůbec začala pro tu redakci psát. Taky mi to něco dalo, trochu mi to změnilo pohled na novinařinu.
Jestli dřív jsem byla pevně rozhodnutá, že chci studovat žurnalistiku, chodit na kafe s českými zkorumpovanými politiky a coby neutrálně se s nimi bavit o jejich povrchových laciných plánech, nesmět vyslovit svůj skutečný názor nebo mu rovnou plivnout do ksichtu; teď už rozhodnutá opravdu nejsem.
Tenhle rok mě hrozně svedl z cesty. Připravil mě o prestižní gympl, šoupnul mě mezi děti na základku a tím pozastavil veškerou chuť do studia, do rozvíjení se.
Popravdě řečeno; docela jsem to nečekala. Na základce vám jsou všichni ostatní lidi jedno; ale vy jim jedno rozhodně nejste. Závistivě vás považují za něco víc, sere je, že víte to, co oni teprve začínají probírat a veškeré písemky máte hotové jako první. Jste skoro jediný, kdo má k dispozici internet v mobilu a když se šeredně nudí, tak si brouzdá po facebooku anebo si čte bulvární zprávy z české neméně nudné scény. Oni si myslej, že jste něco víc a že jimi pohrdáte. Že jste nechutně nejlepší, nejlíp umíte anglicky, jste nejaktivnější v hodinách češtiny, kde všichni vědí o látce absolutní hovno. Vše názory se shodují s názory staršího středoškoláka, a je SERE, že se neuměj vyjádřit líp než vy. Před třídou koktaj, smějou se, dělaj kraviny, a SERE je, že vy jste docela klidní a ještě umíte přednášet.

Ale NIKDO z nich neví… že sice tady jsem nejlepší, ale tam jsem byla jedna z nehorších.


Dost o tom. Teď si chci hezky za střízliva připomenout, jak jsem vlastně slavila.




Můj třídní učitel ze základní školy, kam jsem chodila v páté třídě, mi kdysi řekl, že jsem vůdčí osobnost. Skvěle dokážu manipulovat společností, zařizovat akce a tak dále.
Sebe jsem přesvědčila, že tomu tak rozhodně není. Z pozvaných a "zúčastněných" 31 lidí nakonec dorazilo asi 15. Na poslední chvíli jsem se snažila někde sehnat lasergame, k mojí smůle ale všude měli zrušeno, zavřeno nebo přeneseno do jiného místa,kde to ještě ani neotevřeli. Totalbullshit, doufala jsem, že dám možnost svým přátelům se navzájem pobít, vyřešit si skrz laser všechny spory anebo se sblížit. Stalo se tak i bez lasergame...

Chtěla jsem mít své narozeniny trochu jinačí než doposud, a tak jsem je slavila rovnou dvakrát.
6.2. na ASKING ALEXANDRIA v Lucerně poprvé.

Začněme hned od začátku, kdy jsem měla sto chutí utéct ze školy. Poprvé jsem se rozhlédla kolem sebe na ty lidi. Jak mě vnímají, jak je vnímám já a vůbec kde je pravda. Upřímně mě to docela zamrzelo vzhledem k tomu, že kamarádka je vlastně falešná, že nikdo z ostatních, se kterým se tam vůbec bavím, do školy ten den ani nepáchnul a ostatní obracejí oči v sloup, jakmile o sobě dám vědět.
Nasrat...

Na druhou stranu mě i zamrzelo, že jsem si dříve nevšímala jiných, mladších lidí. Stáli na schodech a přáli mi k narozeninám, aniž bych vůbec kdy znala jejich obličej. Kamarád Fejsbuk?

Chtěla bych někdy zavést takový svátek. Oslavenci nesmějí psát písemky, můžou jít ze školy po páté hodině a doma je bude čekat obrovská pevnost postavená z jídla.

Nic takovýho mě nečekalo. Jenom pivo v Rock café s přáteli, z nichž na jednoho jsem byla naštvaná, druhej se nadpozemsky nesnášel s přítelem (o tom se dočtete v knize), kamarádka vedle mně brečela kvůli arogantnímu kreténovi od stolu odvedle a ostatní seděli, mlčky popíjeli pivo a zapalovali si jednu za druhou.
Měla jsem toho už dost. Tři dny před narozeninami jsem měla doslova osobní krizi; se všemi okolo jsem se jen hádala a málem došlo i na ten rozchod s Majklem. Celkově jsem byla vysílená a ani jsem nedoufala, že se to ještě nějak zvrtne k lepšímu.

Dva největší nepřátelé se nakonec usmířili, blbeček, na kterého jsem byla naštvaná, se mi omluvil a kamarádka odjela domů. My ostatní jsme skočili do davu a nechali se unášet davovou agresí. Všichni se mačkali, řvali, jedinci skákali z pódia do davu, který je nesl na rukou. Všude pod nohami se válí umělé vlasy, někomu teče krev, jiní si kryjí obličej, když do nich ostatní kopaj.
Potom už je jedno, jestli nemůžeš dýchat; všude se rozléhá smrad potu, piva, mokrých vlasů a horký dech. Všichni do jednoho jsou propocení a lepí se jim trička na kůži. Už nikdo nevypadá tak skvěle jako před koncertem. Slečny mají rozmazané líčení, vytrhané clip-iny, vytahaná trička a jiné mají paže od modřin.
Nevím, kolik tam mohlo být lidí; odhaduji tak na čtyři sta. Z nichž asi jen já měla narozeniny.


Moje nejoblíbenější písnička ze všech. Když ji hráli, někdo zezadu mě objal kolem pasu a vyzdvihnul nahoru. Lidé mě na rukou přenesli na podium, kde jsem dopadla na zadek. Zpěvák, který dojatě zpíval pomalou pasáž a těžce oddechoval, se ke mně naklonil.

Normální fanynka by asi zešílela štěstím.

Dany mi jemně naznačil tři. Dva. Jedna.

Kurva co?! Co mám dělat?
Doteď jsem seděla na zadku a oněměle pozorovala jeho prsty. Přivíral oči, dýchal, kapky mu stékaly po čele a vypadal vyřízeně.
Tu mě někdo zatahal za nohu.
Majklova bejvalka. Přiznám se, nemám ji ráda. (V knize zjistíte proč)
S vřelým až falešným úsměvem na mě zamávala a začala mi něco naznačovat. Stála přímo pod pódiem v první řadě, koukala na mě a radostně mi mávala.

Zvedla jsem se.
Naklonila se k ní.
Zamávala jsem jí prostředníčkem přímo před nosem, v posledních sekundách zaregistrovala její otupělý výraz, skočila do davu a nechala se unášet vlnou desítky ruk, které mě držely ve vzduchu. Tam nahoře se alespoň dalo trochu dýchat.

Nejsem škodolibá.

Já jsem tohle chtěla udělat už dávno, půl roku zpět.



Na fotce je matláček patláček, kterej mě strašně nasral. Když se na něho podíváte- americkej frája s nádechem guns n roses, jak bych ho nemohla mít ráda a neodpustit mu?

Vedle něj stojí Fery. O něm se dočtete víc v knize, je to jeden z lidí, kteří mi převrátili život a moje rozhodnutí naruby.

Kokain. Nevím, proč se mu tak říká. On to taky neví. Stále se pošťuchujeme a pro nadávky nechodíme daleko.

A Márty. Jo, jeden z nejlepších přátel vůbec. Tři roky spolu.

No...a vyřízená já. Důkaz, že jsem v moshi přežila!


Když už jsem se zmínila o lasergame, která se nakonec neudála, ve zkratce vám povím vtip o mých druhých šestnáctinách slavených desátého února v Popocafepetl na Praze 1.

O dárcích od svých kamarádů se radši zmiňovat nebudu, nerada bych se červenala a styděla ještě do dubna. Důležité je, že si s dárečkem hráli úplně všichni. Možná i ti, co seděli u stolu odvedle. Lahev modrého se vypařila do Ústí nad Labem a dvě nedotknuté bílého mi stojí na polici. Otevřu je až na osmnáctiny!

Mimo jiné mám i kreativní přátele. Jestlipak poznáte, co všechno je tam pozměněný?


Ani narozeniny se eobešly bez problémů. Z těch patnácti, co přišlo, sedm odešlo už před půlnocí a ani se neobtěžovali zaplatit. Všichni jsme jeli až do pěti do rána skoro na suchu, dopláceli jsme za ně skoro pětistovku.
kdybych vám měla přiblížit, co se dělo do pěti do rána, nazvu to takhle - deset lidí, kteří žijí tvrdou hudbou až do pěti do rána tancovali na sugar sugar v Batalionu! ZA STŘÍZLIVA!

Ještě jednou díky všem za tolik přání, za to, že jste na mě mysleli, za to, že jste stále se mnou a vůbec za to, že jste!
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Mitsu Mitsu | Email | 15. february 2012 at 16:24 | React

ahoj, presne viem ako sa cítiš, akoby si písala o mne...aj sa som asi pred mesiacom prestúpila z gympla na základku do deviatky aby som sa dostala na jednu umeleckú školu s čistejším vysvedčkom...Tu platí jediné a to kašlať na nich a maximálne tak ľutovať aký sú primitívne zaostalý, keď sa nesnažia človeka spoznať, ale okamžite ho odsudzovať... ale čo narobíš, sú to deti :) a vidím že si mala pekné narodky, tak aspoň niečo :) Držkaj sa :ň

2 Anný Donůtková Anný Donůtková | Web | 15. february 2012 at 17:48 | React

16 - wow. Já myslela, že už ti je mnohem víc.
Každopádně hodně štěstí, zdraví a lásky ;-)  :-)

3 Hanuš Hanuš | Web | 15. february 2012 at 18:54 | React

Já chci aby mi bylo taky 16! To byla snad nejlepší doba :(
To já nic radši nikdy neslavím, ptž nikdy nic nedokážu zorganizovat a nikdy nikdo nedojde (teda skoro nikdo) :D

4 Baru.u Baru.u | Email | Web | 15. february 2012 at 20:11 | React

To tričko je naprosto super a tech 16 ? Myslela jsme ,že je ti tak 19 :D.
Jenom bych tě chtěla poprosit aby jsi přidávala víc článku , píšeš fakt dobře a ráda si to čtu :))Moc se těším na knihu ;)

5 Nickyna Nickyna | Email | Web | 15. february 2012 at 21:02 | React

Moc pěknou fotku to máte a moc se těším na knihu :)
16,to ti závidím :) to je snad nejlepší věk tak nějak :)
To tričko je úplně super a o článku ani nemluvím :) ty ses vznášela v náručích několika rukou ? tak to obdiv ))
Krásný článek :)

6 Hmmm Hmmm | 16. february 2012 at 9:36 | React

Nejlepší je ten nápis úplně dole na tom tričku :D " Tato osoba nepije Jacka Danielse, ale miluje tohle tričko tak moc " :DD pobavilo :D

7 blue blue | Web | 16. february 2012 at 16:57 | React

To tílko je skvělé! :D:)

8 Demi Demi | Email | Web | 17. february 2012 at 8:08 | React

Sladká pomsta.. je zajímavý, jak si to člověk dokáže užít, a jaký z toho má pak dobrý pocit zadostiučeinění :D Zajímalo by mě jak reagovala:D
A to tričko je skvělý dárek:) vypadá to dobře a je to originální, od kamarádů to určitě potěší

9 Karol.B Karol.B | Email | Web | 17. february 2012 at 16:45 | React
10 Cantharus Mortifera Cantharus Mortifera | Web | 17. february 2012 at 19:52 | React

Wait... prestižní gympl... Pražačka? Seš to ty? :D Cha:D Počkej... Jestli si to ty, jak to, že chodíš zase na základku? Ne, že bych tě potkávala na chodbě, ale myslela jsem, že jsi starší... :O Nebo spíš chodíš... no... o třídu níž. WAIT! Jak můžeš chodit na základku v 16? Arggg, nechápu :D

11 kirstenaxe kirstenaxe | Web | 18. february 2012 at 1:02 | React

[10]: Jo, Pražačka, svým způsobem to prestižní gympl je. Předtím jsem byla na gymplu,kterej byl..taková druhá základka, zkrátka nuda. Na Pražačce to byl zase záhul, musela jsem odtud odejít, protože jsem dělala reparáty z matiky a fyziky (Pacáková a Krejčí,znáš ne?). O prázdninách jsem se mohla učit s vklidu to dát.. ale řekla jsem si - to se takhle budu učit celý prázdniny každej rok až do matury? Neměla jsem na to,proto jsem v patnácti odešla zpět do devítky, splnilo se mi před dvěma týdny šestnáct a teď jdu na to nárhářství,kde mě to určitě bude bavit :3 věřím v to.

12 Cantharus Mortifera Cantharus Mortifera | Web | 18. february 2012 at 13:23 | React

[11]: Jo, tak to chápu. Já zatím prolézám se čtyřkama:D (Teda ok, minulej rok v pololetí mi dala Packa taky kuli, ale v pololetí to nevadí:D). Ale na druhou stranu mám tuhle školu docela ráda, takže o odchodu jsem fakt neuvažovala. Narozdíl od poloviny naší třídy:D (Zbylo nás ve třídě 15, jsme rekordmani! :D)

Tak snad ti to vyjde a budeš spokojenější:)

13 kirstenaxe kirstenaxe | 18. february 2012 at 23:26 | React

[12]: a to jsi v kolikátý třídě? Po letošní tercii jich taky zbyde dost málo,minulej rok odešlo jenom čtyři nebo pět lidí

14 Cantharus Mortifera Cantharus Mortifera | Web | 21. february 2012 at 19:39 | React

[13]: V kvartě. Myslím, že u nás to bylo hodně daný tím, že jsme první šestiletá výtvará třída a hlásilo se nás 34, z čehož se dostalo 30. Takže vlastně všichni. Takže pak taky všichni odešli, protože měli problémy. Ale v těch 15 je to docela pohoda:)

15 Sharol Sharol | Web | 26. february 2012 at 0:13 | React

Hehe, na Asking Alexandria jsem tě zahlídla! :)

Ikdyž, ze začátku jsem myslela, že stojíš přesně za mnou v první řadě, ale z toho červenovlasého stvoření se pak výlíhla nějaká divná (Zřejmě sfetovaná) holka, co mě později přetáhla kabelkou po hlavě.

Tebe jsem poznala, až kdyžs připlula k Dannymu na podiu a všechny ty fanatiky pod sebou vyfakovala řádným Crowd Surfrem. A pak si stála na stolu, ne?

Nevím, ten vydejchanej vzduch mě totálně odrovnal, ty ses zamíchala do davu a mě připravila o možnost ti říct "Čau Kirsten, ty neznáš mě, já znám tebe. Bezva píšeš, řádně crowd surfuješ a užíváš si života"
Tak snad zase někdy...

16 kirstenaxe kirstenaxe | Web | 26. february 2012 at 0:33 | React

[15]: Ahoj!:) Za to všechno děkuji, jen kontrolní otázka, co to znamená crowd surf?:D

17 Sharol Sharol | Web | 26. february 2012 at 0:47 | React

[16]: Prostě to, když skočíš do davu z podia a lidi tě neso na rukách :).

Mám taky kontrolní otázku, na jakou akci se chystáš tentokrát? :)

18 hufuf hufuf | 26. february 2012 at 13:16 | React

jasně....takže asi tak že všichni ze základky petřiny sou strašný snílci a hrozněě ti záviděj příčesky?

19 kirstenaxe kirstenaxe | 27. february 2012 at 7:22 | React

[18]: přečti si to ještě jednou. O nikom jsem neprohlásila, že jsou děti,co mi záviděj příčesky, pleteš si pojmy a dojmy, děti jsem měla na mysli děcka z prvního a raně duhýho stupně, nejsem na to už takových pět let zvyklá ;)
to,že mám na škole zdroje, neznamená, že nějaký věci nejsou pravda, milý/á hufhuf.

20 d-r-e-a-m-z-i d-r-e-a-m-z-i | Web | 14. march 2012 at 10:46 | React

Obdivuju tě máš dobrý přistup k světu a názorům ;) a ještě k tomu jsi krásná :))

21 zbrblejt zbrblejt | 12. august 2012 at 22:25 | React

Nová sekta..? Jsme zvědavi, co z toho bude za 10let..? Ilumináti?

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement