Kdo měl vědět,že to takhle dopadne?!

25. may 2012 at 11:02 | Kirsten Axe |  zážitky

Popravdě poslední dobou vypadám jako dilina. Možná se tak i chovám, kdo ví. Někdy mám pocit, že se tohohle dementního zamilovanýho chování už nezbavím. Dny ubíhaj a já se stále sama sebe ptám: "Jak dlouho to bude ještě trvat? Nemá to náhodou odeznít po třech měsících?"

Vlastně mi to ani nevadí, tohle jsem ještě nikdy v životě nezažila. Že se s někým vídáte každý den přes půl roku a stále máte pocit, jako by jeho doteky byly první. A pak si uvědomíte, jak ho znáte a připadá vám, že tak kurevsky rychle utekl čas.

A nám utekl přesně rok od našeho seznámení.

Nejsme nijak posedlí daty, událostmi a vzpomínáním na to,co bylo. Ale tenhle den jsme si chtěli udělat přesně takovým, jakým byl přesně před rokem.
A povím vám,že zrekapitulovat to prostě nejde.
Zaprvý tam nejsou stejní lidé. A za druhé nikdy nevítě, jestli jste šli čurat v 17:15 nebo 17:17. A hlavně do jakýho křoví.
Nebo kdy přesně jste se čeho napili a o čem jste se bavili. Jasně, dá se a to vzpomenout ...
Mám na tohle paměť dobrou,ale...

..nám se to solidně zvrtlo.



Seděli jsme na Petříně, s pivem v ruce a viceroykama na mojí ještě od grilovačky zašpiněné dece. Probírali jsme... znáte to, eh, klasická pubertání témata. Žádnej alkoho, sex a drogy.

Popravdě jsme mluvili i o politice, podotkla jsem, že dnešní jahody se nedaj žrát. Vlastně nic se nedá žrát, když si srovnáte chuť vlastního domácího produktu od babičky a éčkama nadopovanýma sajrajtama. A žádný biopotraviny nejsou, to je jeno blbej reklamní tah. Tak a teď je to venku.

Možná jsem vám už vyprávěla o Sašovi, který prodělal dětskou obrnu a nadobro se stal psotiženým. Pětadvacet let si chodí na každodenní procházky po Petříně, s fetišistickým nadšením sbírá šišky a povídá si s puberťákama. Nikoho neodsuzuje, všechny má rád.

A má vždycky lepší oběd než já.

Tak tu si k nám přisedl Ivo, jeho vzdálený kamarád.
Fascinuje mě, jak si postižení lidé rozumí s okolním světem. Jim je jedno, kdo tu sedí a co tu dělá. Přistě přiťapá, odloží batoh a sedne si jakoby nic. Ptá se vás na velikost vašich bot, zda máte rádi české country a jak často chodíte na Petřín.

Někdy ani nevím, jak s nimi jednat. Možná s nimi jednám až přehršele opatrně, skoro jako s malým dítětem. Zdá se vám,že je na úrovni předškoláčka, a ve skutečnosti ten člověk vystudoval matfyz a pracuje jako expertní programátor.
Zatím mi nikdo z nich neřekl, že se k nim chovám špatně nebo že je podceňuju. ožná s ejim i líbí, když s nimi takhle lidi jednají. Ostatně když už jsme se s ostatními bavili o dospěláctví, je to hrozně nudná záležitost.

Práce, rodina, čísla, peníze, účty a tak dá. Četla jsem knížku Malý Princ od Exupéryho. Měli jsme to jako povinnou četbu.
Člověku se zdá, že se jeho kantor nadobro zbláznil, aby rozvíjevým puberťákům dával číst připitomělé dětské pohádky s uzavřenejma hroznýšama anebo kloboukem, jak to vidí dospělí (kdo četl,ví).
Ve skutečnosti je to fakt krásná pohádka. Vlastně ani ne pohádka, když jsem ji četla, měla jsem pocit, že je ta knížka strašně křehká. Ani jsem rychle neobracela stránky. Jako by to byl kus porcelánu, co se každou chvilku rozsype.

V tohle autisty a postižené obdivuju. Ačkoliv je jim čtyřicet, stále to vidí našima dětskýma očima. Hovno se hcováme jako dospělí, mám za to, že dospělá budu až když mi zemřou rodiče. S vlastními dětmi se tak jako tak vrátíte do dětství, až je budete vychovávat, s nimi si hrát.

Mně bude padesát, dětem třicet a já jim budu hlídat vnoučata.
A teď mi došlo, že se zase vrátím do děství.
Tak kdy se dá člověk považovat za dospělého?

Chtěla jsem vám vlastně říct, co se stalo v ten den s Ivem. On prostě seděl a koukal na moji kamarádku, jak si znuděně hraje hry na mobilu. Iva ani nepozdravila. Možná je bere trochu jinak než já.

Ivo mi říkal, že dělá rád masáže nohou. Srběly ho prý ruce, a tak si vybral ji. Prostě jí vzal její hnáty a začal jí je promačkávat. Nejdřív tak jako jemně, aby se neřeklo. Prý má moc hezky nalakovaný nehty.

Nasťa byla v šoku.

"Lehni si na záda, je to tak pohodlnější," zakoktal vysokým nakřáplým hláskem.
Nasťa si plna strachu lehla.
Ivo si sundal tričko opřel si břuch o její nohy a šeptal jí, ať ho šimrá. Že je to příjemné.
Nasťa zrudla a div se nerozbrečela.
Já, Majkl a Fery jen nečinně přihlížíme a bohužel se smějem na celý kolo.
"Dělej, šimrej mě, tam dole, níž," řekl.

Nasťa ho zkopla a Ivo během minuty od nás hrozně dramaticky utekl.

Tak kurva, je ten Ivo dítě nebo vlastně ne?

Fakt je, že Nasťa má chudák trauma nadoživotí.
A já, milé dámy, teď upaluju nahoru na palandu. Spí tam Majkl a zase slintá :) Jdu si k němu lehnout .. a nechat si zdát o dětských věcech.

Vždyť je to dětství tak krásný. Hlavně ta puberta, ty beďary a všechno. Jen je mi líto, že si dneska devítileté děti přejou iPhone a ne pastelky jako tenkrát já. Je mi líto, že neběhaj venku, nehrajou fotbal, a radši seděj doma a hrajou Nintendo. Nerozuměj Meme komiksům, co jsme každý dělal jako malej.
Oni to prostě neznaj.
A víte proč?
Je to ta generace těch "dospělejch dětí".
 

1 person judged this article.

Comments

1 Gabriel Decay Gabriel Decay | Web | 25. may 2012 at 11:17 | React

Sám jsem za takového člověka považován, i když se tak necítím, ale nevadí mi to. Náhodou, je to i fajn. Můžu se bavit s kým koliv, na cokoliv  a nikomu to nevadí.

2 doDina doDina | Web | 25. may 2012 at 14:14 | React

vlastně jsem vůbec nic nepochopila, nevím, jestli mi tohle chtělo něco říct, ale bavilo mě to. líbí se mi jak píšeš :)

3 kirstenaxe kirstenaxe | 25. may 2012 at 15:44 | React

[2]: moje články nikdy nedávají smysl,je to změť toho,co mě prostě napadne. vlastně jsem původně chtěla napsat o tom, jak si ivo dělal dobře při masáži nohou mé kamarádce. a nějak jsem přeskočila k dospělosti. a mazat se mi to už nechtělo.

4 Anitt Anitt | 25. may 2012 at 17:35 | React

Sakra piš články častěji! :DD Co ty holky co je hltají jedním dechem a nemůžou se jich dočkat :DD NE, dělám si srandu, píšeš to dobře :-D

5 heluW heluW | 27. may 2012 at 19:34 | React

Ahojky Kristen,chtěla bych se Tě zeptat,kde si sehnala boty,co máš na téhle fotce? http://www.fotopatracka.cz/model/card.php?h=102&sd=1&pg=16&uid=16121&d=1#pgpn
už hodně dlouho podobné sháním a vůbec se mi nedaří..Moc děkuju za odpověď:) Mimochodem, krásný blog.

6 Ch. Ch. | 28. may 2012 at 17:28 | React

Ty a Majkl jste pro mě tak neromantickej pár až je to neskutečně romantický.

7 nuna nuna | Web | 28. may 2012 at 22:01 | React

Vztah, kdy druhýho znáš hrozně dlouho a hrozně dobře a stále v něm máš co objevovat je naprosto úžasnej :) Taky bych si chtěla oslavit rok našeho seznámení, přijde mi to jako krásný shrnutí toho, že už je to vlastně rok. A ne že to je jen vzpomínání na to, jak to bylo před rokem lepší..

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement