August 2012

..ona se na tom jen chtěla naučit

31. august 2012 at 20:00 | Kirsten Axe |  Jednorázovky

Poprvé ji viděla na vlastní oči. Tu věc,co vídala ve filmech, kde se hojně množily strip kluby. Nebo i hudbení klipy, kde se u ní tancovalo. Viděla jsem ji jednou i já, když jsem byla poprvé na diskotéce, tam, v Karlovkách. Možná ji tam ještě někde maj.

Co bych za to dala si s tím hrát. Viset hlavou dolů a cítit se volně, mít pevně sevřený půlky a sexappeal do budoucna, až mi bude třeba čtyřicet.
Chtěla bych se na tom naučit. Lekce mají deset minut od mého bydliště...

..ale jak sakra rodičům vysvětlíte, že chcete dělat pole dance?
Vlastní trenér, fitness s pomůckou tyče?
Dělá to pár mých kamarádek. Maj úžasný zadky a pevný ruce, nohy, prsa. Při chůzi se jim vlní sukně a chlapi se za nimi otáčejí.
Prý má být Pole na nejbližší letní olympiádě.
Tak to se možná i budu dívat!


Jaké to asi je, když vám umřou čtyři přátelé.

28. august 2012 at 18:27 | Kirsten Axe |  zážitky

Kamarádka na začátku měsíce slavila osmnáctiny. Vím, že se mi tam zprvu jet nechtělo, protože to byla přítelova kamarádka, a já ji neměla zrovna moc v lásce. Byla tak...
..ujetá. Měla fialový vlasy, který já nikdy mít nebudu, byla věčně rozjívená a někdy jsem nechápala její humor. Ale on ji měl rád. A já jsem se časem musela naučit taky.

Den před tím jsme přijeli z kamarádčiny chaty,která leží nedaleko Příbrami. Fakt jsem byla nadšená z toho, že druhej den jedu někam opět k čertu na kuličky. Co se dalo dělat, pro něj to bylo důležitý, a já... já jsem mu chtěla udělat radost i přes to, že naše desetiměsíčí jsme strávili při svíčkách a několika flaškách Mojita u GTA Vice city. Dám vám pade, když uhádnete, kdo ho celou noc hrál.

No já to nebyla, na mě nekoukejte.

Přijeli jsme. Zahrada na dva hektary, tři budovy, z nich rozpadlý dvě. A ta jedna byla ta milá chatička, ve které se měly pouštět dubstepy a oslavovat plnoletenství.
Nu což, skončilo to vcelku katastroficky. Povím vám, komu všemu jsem rozdala přezdívky a proč:

1) Blijonýs. Sedmnáctiletý borec z Varů, kterýho byste stoprocentně ve škle šikanovali. On byl v pohodě, to jo, ale mlátit ho chtěl každej. Ne proto, že pije rum s olejem. Ani ne tak proto, že zeblil lustr, piano, postel, matraci (tu si potom otočil a poblil znovu), kamarádčino oblečení Drop Dead ajánejvímcoještě. Ani jsme ho nezmlátili za to, že pastu na zuby, kterou jsme mu vetřeli do vlasů, si utřel do něčího trička. Ani ne za to, že zeblil i novou kšiltovku Vans místního teplouše Kubíka.
Ale řekněte mi, zmlátili byste ho, kdyby se v jedenáct večer, celej politej lakem na nehty, zmalovanej lihovkou, poblitej a načechranej zubní pastou, uchýlil pochcat zastávku a u toho shánět stopa do Prahy? Zmlátili byste ho, kdybyste po hodině přemlouvání, ať se vrátí zpět, od něj uslyšeli "Hej, nepůjdem něco zapálit"?