Korály

21. october 2012 at 12:50 | Kirsten Axe |  zážitky

Poslední dobou mě mate střídavé zaměňování a vyměňování názorů s okolním světem o mé škole. Ne že bych měla zrovna takovou nutkavou potřebu vaši mysl o víkendu špinit tím ohavným ústavem, ale ono to někde začít prostě muselo.

Září jsem jaktěživ přežila. Dva týdny jem strávila na dovolené v Chorvatsku, kde jse mimo jiné neměla s sebou ani knihu, ani živou bytost, která by si se mnou povídala nebo alespoň bezduše přikyvovala na každou moji otravnou poznámku. Zkrátka; naši rodiče "doslavovali" své výročí a chtěli si po perném létu odpočinout. Ano, my jsme opravdu nemohli (?) jet přes prázdniny, protože je prý v Chorvatsku narváno, všude jsou zácpy, a oni vlastně rodiče bez přestání pracují.

Vůbec nevadí, já celé léto nic nedělám, válím se s mládětem na gauči a popíjíme Lambo.
Přijeli jsme po šestnácti hodin tam; do Kaštely, kde se měla celá dvoutýdenní válečka organizovat. Když to všechno povyprávím zkráceně:
1) Neuvěřitelná nuda. Pláž posetá důchodci s odhaleným vrškem a někdy i dolejškem. Všude samí uřvaní Rusové (ach ano, miluji svoji nacionalitu) a poločerní Češi (sakra proč se opalujete do odstínu mých podzimních bot?). Mladých procento nula celá nula. Jediná dušička, která mi občas dělala společnost, bylo tohle asi dvouměsíční kotě. Vždycky přišla k chatce, já ji pohladila, a ona utekla. Ale poslední den se se mnou nakonec skamarádila.



2) Jídlo. První dva dny dobrý, jedla jsem úplně všechno. Na pláž jsem se valila jako zorbingový balon a pár hodin (někdy i v chladnu) čekala, až budu moct znovu vstát a dojít alespoň do chatky. Ale musím uznat; kulinářské kreace jim nechybí. Smíchat rýži s černým kaviárem se jen tak nevidí. (ale musím se opět přiznat, že zrovna tohle jsem tedy nejedla).
3) Zima. Ve dne pařák na třicet, v noci jsem spala pod dvěma dekami ve svetru a vlněných legínách. Probouzela jsem se každou noc alespoň třikrát, protože mi cosi kapalo a hlavu; ale jinak relativně dobrý.
4) Kundy. Říká se, že v Chorvatsku je vše dražší. Možná bych nesouhlasila; Sex on the beach tam mají za kilo stejně jako tady v Praze. Nalévají do pětasedmdesátky, takže je to v Česku vlastně dražší.
5) Jaký je Split a Trogir. Upřímně mě jejich malinká městečka nadchla; domečky v centru jsou postavené z bílých lesklých kamenů včetně podlahy. Trochu jsem kroutila hlavou nad tím, jaké by to bylo, kdyby v Trogiru pršelo. Možná bych se krásně sklouzla po zadku.


Takhle si žije lid v centru. Z některých oken jsou natažené šňůry přes celou ulici, aby si obyvatelé mohli věšet prádlo. Proto někdy se i stane, že sem tam nějaká hadra vám spadne na hlavu. Trochu mi jejich styl života připomíná život našich romských spoluobčanů. Sedí na židlích před domem, hádají se a jejich děti pobíhají sem a tam mezi úzkými uličkami a dělají bordel. Povím vám, jak vlastně vypadá život střední třídy.

Mají i vlastní Bronx -

A takhle si žije ta jiná třída...

6) Moře. Jo, to se mi hodně líbilo. Hlavně první den, když jsme přijeli a já jej uviděla poprvé. Překvapila mě jeho čistota a průzračnost a jemně slaná chuť. Nebylo to jako před čtyřmi lety v Rudém moři v Egyptě, kde jsem mimochodem zažila nejhorší a první dovolenou vůbec. Ale tady to opravdu stálo za to.
Sice mě chození v něm hodně bolelo, všude se to hemžilo malými ostrými kamínky a moře bylo alespoň dvacet metrů od břehu ještě stále po kolena, ale uspokojilo mě to. Hlavně v sedm večer, kdy bylo po celém dni nejteplejší a já se v něm mohla rochnit jako jeidná z celé pláže, protože by důchodci už umrzli a nestihli si sebrat stolek u večeře.



7) PIVO. Vůbec, ale vůbec nechápu, jak někdo může schovalovat Karlovačko, to přece k pivu nesahá ani bokem! Hnusná šestka nebo osmička, kterou žužlá každej ubohej turista včetně mě. Hnusnější pivo jsem nikdy nepila.

8) Hrozně mě zklamali tamní obyvatelé. Vyloženě mi vadilo, že všichni na ulicích vypadali jako prasátka, která si pochodují na porážku. Nikdo se neusmívá, nikdo nikam nespěchá, nálada ve městě působí spíš melancholicky než uvolněně, jak by tomu mělo být na dovolené. Lidé se nezdraví, ignorují jeden druhého, a to je venku tak krásně.
Asi se dohodli.

Když to řeknu hodně zkráceně, šíleně jsem se těšila do Prahy domů. Už jen kvůli tomu, že tu mám úplně všechno. I dva tejdny zmeškaný ve škole...
...
Někteří z vás se mě neustále ptají, jaká moje škola je. Co je na ní tak výjimečného, co sebere, co dá.

Začněme tím horším. Sebere vám veškerý váš volný čas. Pokud máte přítele, tak se připravte na denní řežim ŠKOLA A ON. Třikrát týdně vás čeká škola do pěti, jednou do čtyř a jednou do dvou. Ale na druhou stranu učivo utíká hrozně rychle, hlavně, když máte čtyři hodiny šití nebo výtvarku, kd emimo jiné už měsíc v kuse budete kreslit drapérie.

Nechci vás strašit, ale takhle je to na VŠECH uměleckých školách. Fakt to není flákačka. Opravdu MUSÍTE kreslit, opravdu se MUSÍTE učit, protože vám každičkou chviličku dávají najevo, že z vás nebude žádný laik, co jen prolezl. Z vás se má stát profesionál, jak to říká naše milá paní ředitelka.

Připravte se na to, že buďto zhubnete anebo přiberete. Já jsem zatím tak na fifty fifty, ale jelikož ve škole nemáme automat na bagety a o přestávkách se před školu do sámošky chodit nesmí, tak mám plnou skříňku čínských polívek a instatních bramborových kaší. Právě teď sedím doma a přežvykuji jednu z nich, abych se připravila na zítřejší devítihodinovku.

Naučí vás toho OPRAVDU HODNĚ. Včetně dvaceti tisíc terminologií, a pokud nejste Čech, máte průser. Ono rozlišit pojmy jako podehnout, nadehnout, ohnout, zahnout, přehnout a rozrýhnout opravdu není sranda. Zvláště, když máte vysvětlit odšít, nadšít, předšít, uzašít a zašít. Ne, vážně vám nestačí šestisloví "Prostětosešijudohromadyačus".

Ale bude vás to opravdu bavit. Sedět na hodinách a u zkoušení u tabule hrát na šibenici nebo o hodinách pojídat u výkladu popcorn. Celá naše škola je taková domácká; je nás ve třídě jedenáct a tak nám nezbývá nic jiného než táhnout pospolu jak v dobrém i špatném, obzvlášť, když každý z vaší třídy rozbije minimálně jeden šicí stroj a minimálně pět jehel. Víc jak polovině lidem vypadne spodní nit a všichni se bojí povídaček o zašitých prstech.
Otevřu vám jedno tajemství; na hodinách PCV vás opravdu rozšiřování svého vulgárního slovníku nemine.

A teď snad to nejhorší. To vstávání. To uvědomění si, že strávíte ve škole doslova od tmy do tmy a že tam SKUTEČNĚ trávíte víc času tam než doma. Ale buďte vynalézaví; udělejte si z té školy spíše srandu než povinnost.

Nemusíte pak zas tolik často uklízet doma.

Minulý týden jsem měla školní krizovku. Ležela jsem v půl sedmé na posteli a nebyla jsem schopná se pohnout, natož vstát. Hodně mě vyděsila představa, že bych takhle vstávala do školy ještě čtyři roky. Přišla jsem do školy a rozbrečela se vyčerpáním. Trochu mi to vykolejilo moji životní lajnu, vážně jsem si myslela, že to bude docela sranda,a že budu stíhat vše jako dřív. Jenže pravdou je, že nestíhám vůbec nic. Skoro se ani po ránu namalovat, to je něco!

A tak jsem skončila na mrtvém bodě. Alespoň jsem si koupila ty pitomé galaxy legíny (viz fotka nahoře), obarvila jsem se zpátky načerno a zašla jednou po dlouhé době na focení. Dneska jsem vstala v devět ráno a šla si na hdoinku ven zaběhat. Potom jsem si udělala čaj, salátovou snídani a konečně si pořádně oholila nohy.
Řeknu vám jedno.
Když se zděšením zjistíte, že OPRAVDU nemáte čas a že to není jen blbá výmluva, začnete panikařit a volný čas využijete třikrát lépe. Víc posloucháte okolí a snažíte se zpříjemnit si každou chvíli od úmorné práce. Víc si vážíte toho, že sjte venku a procházíte se v mlze. Zjednodušeně byste si nejradši usekli zadek za to, že se o víkendu válíte u počítače, když je to vaše jediná volná chvíle.

A tak jsem se tedy rozhodla, že se sebou už nemůžu dál takhle žít. Barvím si hlavu na zelenou a sháním boty na obrovsky vysoké platformě!
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Mišel Mišel | 21. october 2012 at 13:05 | React

Kirsten! Tak sme se konečně dočkali novýho článku !:) Upřímně, donutila si mě přemýšlet jestli chci na tu uměleckou vážně jít nebo ne.:D Každopádně ať se tam tobě líbí, nezašij si prsty a ty legíny sou supr!:D

2 Taychi Taychi | Email | Web | 21. october 2012 at 13:11 | React

Člověk si musí umět z povinností zábavu, to je pravda. S tím Chorvatskem: Aspoň máš novou zkušenost, já byla z čr pryč jen jednou ve třetí třídě se školou a to v Itálii, kde nám do stanů lezli furt mravenci a občas ses probudila a mělas vedle sebe chrousta. :-D

3 FloSii McCartney FloSii McCartney | Web | 21. october 2012 at 13:16 | React

,,...a pokud nejste Čech, máte průser. Ono rozlišit pojmy jako podehnout, nadehnout, ohnout, zahnout, přehnout a rozrýhnout opravdu není sranda." Jo tak přesně tohle řekli i nám. S tou školou... Mluvíš mi z duše. Strach ze zašitých prstů, málo volného času, nutnost se učit, to vstávání... Většinou jsem na konci dne vymačkaná jak citron. :)

4 Kannča Kannča | Web | 21. october 2012 at 15:27 | React

Haa, já jsem tak ráda, že jsem na gymplu, kde se ve čtvrťáku můžu smát i primánům, že mám víc volnýho času než oni.
Na tuhle školu bych jít určitě nemohla, teda ani tak ne kvůli tý časový náročnosti (ono je to vlastně dobrý, přijde ti, že konečně něco děláš a jak píšeš-víc si vážíš volnýho času), ale spíš kvůli tomu, že jsem absolutní kreativní antitalent :)

5 V. V. | Web | 21. october 2012 at 17:50 | React

Moc dobře tohle znám. Ale časem si zvykneš..

6 Wings Wings | 21. october 2012 at 23:30 | React

Jediný moje slovo,který jsem ze sebe dostala po tom,co jsem zjistila,že jsi konečně napsala článek bylo 'Yes!' . Dál už jsem četla na jeden nádech. Říkám ti,že fialová,žlutá,modrá,nebo blond by ti slušelo jako všechno! Přeju ti,aby ses se školou víc spřátelila a trošku se naladila na budoucí čtyřletý stereotyp. Mám něco podobnýho,až na to,že nemám hodiny vyšívání,ale somatologie. Mimochodem ty legíny, sakra,ty jsou! Tak doufám,že to všechno zvládneš:-) good luck Kirst:-)

7 Naty Naty | Web | 26. october 2012 at 12:07 | React

Devče, napsala si to úplně přesně. Stejně jako ty sem prvačka na umělecký, též obor oděvní design..Škola mě zabíjí...co na tom že mě to občas i baví, když je tam člověk od rána do večera a vážně nemá čas... Ale letí to strašně rychle..dva měsíce pryč jakoby nic.. :)

8 Baru.u Baru.u | Email | Web | 27. october 2012 at 9:33 | React

Zelenou neee :(

9 Megan Megan | 1. november 2012 at 0:47 | React

Ahoj na internetu jsem hledala něco jak si vydělat doma i kdyby to mělo bejt jen pár stovek. A ejhle narazila jsem na slušnou věc nainstalujete si lištu do pc a stačí trávit pár hodin denně na internetu a peníze se načítají samy. Přes lištu kterou si nainstalujete projde až 100 reklam za hodinu. Takže žádné klikání a podobné věci. Stačí být jen na internetu, vše je bez poplatků takže za zkoušku nic nedáte, zrušit se to dá vždycky :). A záleží jen ná Vás kolik si budete chtít vydělat, pokud trávíte hodně času doma stačí zapnout pc najet na libovolnou internetovou stránku a jít koukat na tv nebo vařit :D. Doporučuji zkuste to :) http://www.revolucnireklama.cz/index.php?ido2=6626 (pokud by Vám blblo přihlášení do systému klikejte do zeleného okénka "přihlásit" uplně v pravo :))

10 hfs hfs | Web | 1. november 2012 at 15:02 | React

Úžasné, jak mi pokaždé ty tvoje články zvednou náladu. Krásně vystihneš sebemenší detail, úžasné ;) PS: Fialová hlava se mi líbila víc =)

11 Ter MInutte Ter MInutte | Web | 1. november 2012 at 17:20 | React

Nikdy mne neomrzíš. Tvé články mne vždy velmi nadchnou. ;-) :-)

12 HELP! HELP! | 3. november 2012 at 23:02 | React

!!!!!PROSÍM O PŘEČTENÍ!!!!!
Máme šanci, než se stane to, co se má stát, dát do pořádku. Ne, není to hoax. Je to pravda. Opravdu se to má stát a je to stanoveno.  Chcete ještě jednu šanci? Máme možnost ji dostat!!  Vesmír nám ji dá, ale jedině tehdy, až se o to pokusíme. Zkuste pochopit dnešní krizi, dnešní svět takový jaký doopravdy je. Podívejte se na něj nesobecky beze strachu o sebe! POMOŽTE! Máme poslední šanci, než zmizí naše dosavadní životy! Ale chce to pomoc! Do teď si spoustu lidí myslelo, že je to zbytečné. Chápejte, prosím. Je to DŮLEŽITÉ.
Je mnoho možností, c o se může stát po tří temných dnech. Budou trvat tak dlouho, dokud lidé nepochopí, co provedli. A já doufám, apeluji na vás!
,,Rozední se tehdy, až lidé projdou zkouškou a uznají své chyby. Druhá možnost je, že můžeme dostat druhou šanci a nemusí se nic dít.“
Další z možností je, že po novém rozblesknutím Slunce se vše, co nebylo z přírodního materiálu promění na prach – kolik domů by jen zmizelo? Nebojte se, že elektrika nepůjde.. vždyť to fotovoltaické elektrárny nás zásobují. Nebojte se a přidejte se!
Snažte se být ohleduplnější, chápejte, pomožte chápat ostatním! Začněte spravovat tuhle Zemi, ale především rozednívat mysl každého člověka!!
Prosím, nekruťte nad tímto hlavou. Spoustě lidí se nechce se do něčeho takového pustit, ale pokud chceme předejít tomu, co se má stát, musíme se začít snažit. Prosím, prosím! ,,Nikdy neoplácejte zlo zlem…!!“
http://karolinaloskotova.blog.cz/1211/1-velmi-dulezite-pripravte-se-na-obdobi-21-24-12
(Promiň Kirsten, že ti takhle spamuji na blogu)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement