Jak vypadají dva dny blbce

20. december 2012 at 14:33 | Kirsten Axe |  názory
V první řadě se musím pochlubit tím, že jsem se naučila ovládat své špatné nálady. Vždycky se vykřičím a jsem v pohodě, dál se usmívám anebo svoji pozornost soustředím na vše kolem sebe. Zkoumavě si prohlížím detailně každičký předmět, jeho povrch a vlastnosti. Fascinují mě domy v Praze, vždy se jim dívám na vrcholky, protože bývají ze všeho nejkrásnější.

Ne nadarmo to tak stavěli. Chtěli lidstvo donutit dívat se nahoru a obdivovat nebe, ze kterého jsme vzešli. Nu, jak je libo, nebeské povídačky jsou dávným antickým klišé.

Chtěla bych začít svými výsledky ve školních výtvarných klauzurách. Nebudu se nijak chlubit, ale dala jsem tomu veškerý čas a úsilí, ano, opravdu jsem při klauzurách nekrafala s ostatními spolužáky.
Výsledek mě docela zklamal, středeční ráno začalo poněkud chmurně; celou matematiku jsem vztekle čmárala tu pitomou synagogu před školou, abych nemyslela na to, že budu mít asi konečkou známku přece jen tu dvojku z té výtvarky, a tím začíná můj konec vyznamenání.

Beztak na to už seru, vůbec nevím, co jsem to žrala, když jsem si usmyslila vyznamenání na pololetí (při kterém nesmíte mít horší známku než jedničku z výtvarky a někde je tomu tak i s dějinami umění).

Přejděme k tomu horšímu tedy.

Jsem neuvěřitelně vzteklá z toho, že nemám naprosto žádné příjmy. Celý rok mám peněz jako šlupek, ale na Vánoce to vždycky tak nějak jde do háje.

Ve třídě jsme si chtěli udělat pěkné páteční závěrečné ráno před Vánoci, a tradičně na dívčí škole (popř. buzinské) slečinky pečou dortíčky, sušenčičky, buchtičky a štrůdlečky. Alespoň u nás tomu tak je. A hádejte, co šiblo Kirsteně.

Upéct makronky, které jedla jedinkrát v životě a o kterých ví, že jsou nejtěžší.
Samozřejmě jsem nikdy předtím ještě nepekla, a o to víc srandovní to pro mně bylo.

Zaprvé jsem nikde nemohla sehnat madlovou mouku (ani jsme netušila, že něco takového existuje) a potravinářské barvivo (ano, je to banální, každý se mi vysmál, že to mají všude. A oni to opravdu všude nemaj, jezdila jsem po celý Praze s desetikilovou taškou jen proto, abych sehnala nějakej jeden malinkej barevnej pytlíček.) Mezitím jsem zkysla v drogerii prohlížením si Twilight kosmetiky (věděli jste, že tam mají pudr, který svítí na sluníčku? Já jsem si ho včera nekoupila; má přeci být ten konec světa a tři dny tma, tak nač se chlubit pudrem ze Stmívání, když ho ani nikdo nepozná. Ale zlatá rtěnka byla fakt hezká).

Tak. Sehnala jsem barivvo, pečící papír a ještě si nasranou náladu zlepšila požíváním lychee. Jsem ho schopná stejně jako okurky jíst po kilogramech, akorát se mi za to kilo nechce platit dvě stovky.

Přijela jsem domů rozhádaná s přítelem. Všichni do mě doma hustili, že se mi to nepovede, že jsem u toho elegantní asi tak jako pošuk Moody u baletění. Tak jsem se do toho pustila, a upřímně, dopadlo to velice zlým proroctvím tatínka.

"Budiž ty posraná."



Makronky vypadaly jako Sherokovo hovno prpíchané párátkém a kolečka vypadala jako kdyby je někdo dělal ožralej. Chutnalo to jako zelené cosi na hnědém poblijonu, a tak jsem ve třídě oznámila, že budu dělat zase sushi.

No a pak mi spadnul ten zasranej mobil do kaluže, a já jsem do něj ještě omylem, leč elegantně, kopla, aby se orzpadnul na další kusy.

Tak jsem si pobrečela, že jsem ručn mazala čtyři tisíce esemesek zbytečně, a ejha - jde rychleji než kdy předtím.

Velice se omlouvám za kvalitu psaní, vlastně jsem si řekla, že to tenhle rok ještě odfláknu, a pokud tenhle Silvestr oslavím v poetickém a ožralém duchu, budu ožrale i duchaplně psát celý příští rok.

Au revoir, poslední článek před takzvaným koncem světa.
Ale zamyslete se nad tím...My z toho sice máme všichni prdel, ale kdyby se opravdu zítra něco stalo, čeho byste v posledních sekundách svého života litovali, že jste před Ragnarökem nestihli?
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 hanzh hanzh | 20. december 2012 at 14:59 | React

Hi, I'm photographer- instagram photographer, drawer and artist. Please follow me and check likes at famous photos on my instagram  -my insta is janbican

2 hanzh hanzh | 20. december 2012 at 14:59 | React

Hi, I'm photographer- instagram photographer, drawer and artist. Please follow me and check likes at famous photos on my instagram  -my insta is janbican

3 Someone Invisible Someone Invisible | Web | 20. december 2012 at 17:02 | React

Asi bych litovala celýho života. Toho, co jsem nestihla, toho, co jsem chtěla, ale neudělala, lidí, se kterejma jsem se neseznámila...
A v neposlední řadě taky kapel, který jsem neviděla na živo a měla jsem možnost :D

4 Kannča Kannča | Web | 20. december 2012 at 19:43 | React

Já ty tvoje články čtu tak hrozně ráda! :)
Docela mě zaujal ten zářicí pudr, možná to vyzkoušim :D
Na konec světa nevěřim, ani trochu, jen si ze všech okolo dělám srandu, že věřim :D Kdyby byl, tak bych stejně neudělala nic jinak, všechno teď mám přesně tak, jak bych to chtěla mít pořád a napořád :)

5 es ef es ef | Web | 23. december 2012 at 12:01 | React

haha, taky mám občas takový dny. všecko se  sere a není nic, co by šlo.

6 Říjnová Říjnová | Web | 26. december 2012 at 19:44 | React

Já bych asi nelitovala. K čemu by to bylo...
Jsem v podstatě spokojená, i když momentálně nejsem úplně šťastná, ale nelituju ničeho, co jsem udělala, ani toho, co jsem ještě nestihla.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement